Konkurující závažné choroby a vysoký věk jsou pro život nemocného mnohem větší hrozbou než karcinom – ten se pro pomalý růst „nestihne“ projevit.

Na pískovišti RZP je vždy plno!

Změna léčebného přístupu u rakoviny prostaty

Zhruba do konce 20. století byly všechny lokalizované nádory bez rozdílu léčeny aktivně. Tento intervenční přístup byl poplatný tehdejší úrovni znalostí o přirozeném vývoji CaP a nepřímo k němu napomohla i potřeba osvojit si nové operační postupy i techniky. RaPE (radikální prostatektomie) se v urologii stala mírou nejvyšší operační kvality a hlad po ní přesahoval oprávněnou poptávku.

Když se po letech zjistilo, že se ani ty „nejzlatější“ ruce a nejdokonalejší technologie nevyhnou nezanedbatelnému procentu komplikací (inkontinence moče, erektilní dysfunkce, rektální komplikace), a hlavně že 30 % mužů má po 5 letech a 50 % po 10 letech biochemickou (PSA – PSAR) recidivu, přišlo velké zklamání. Velmi znepokojujícím bylo i zjištění, že více než 50 % nemocných má indolentní CaP, který aktivní léčbu nepotřebuje. Naopak léčba tumorů tohoto typu je zbytečná, a nadto nemocného svými vedlejšími účinky (komplikacemi) poškozuje.

Spanilé jízdy za CaP ztratily opodstatnění, což ne všichni „rytíři“ akceptovali. Strategii „najdi a znič“ (seek and destroy), kterou provázela éra „ostrých nožů a přežhavených urychlovačů“, vystřídala nová kvalita „přesně zaměř a dostaň pod kontrolu“ (target and control). Jinak vyjádřeno, paušální léčbu (alibistické uděláme maximum a uvidí se) vystřídal racionální přístup.

Ten je výsledkem velmi podrobné analýzy biologických vlastností nádoru, vybalancováním efektivity léčby a jejích nežádoucích následků i zhodnocením stavu pacienta (věk a závažné choroby). I nadále zůstává onkologický princip – vyléčení nemocného s agresivním CaP, anebo alespoň jeho co nejdelší kontrola – základním cílem.

Konkurující závažné choroby a vysoký věk jsou pro život nemocného mnohem větší hrozbou než karcinom – ten se pro pomalý růst „nestihne“ projevit.

Rychlá tady neplatí. Urologie a praktikova péče.

Změnila se i kritéria hodnocení úspěšnosti léčby. Prvořadým je hodnocení onkologické, hodnocení průběhu léčebného procesu je až následné. Dřívější zájem o co největší počet „lokálně odléčených“ nemocných s minimalizací komplikací bezprostředně souvisejících s léčebnou metodou vystřídaly onkologické parametry (ovlivnění celkové anebo nádorově specifické mortality, prodloužení intervalu bez PSA a klinické recidivy, vliv na kvalitu života v souvislosti s léčbou atd.).
Komplexní zhodnocení povahy nádoru, s přihlédnutím k věku nemocného a jiným závažným chorobám, kterými současně trpí, je výchozím bodem. Musí vycházet ze závěrů velkých studií vedených na principu evidence based medicine.

Důraz se klade vedle onkologických kritérií na kvalitu života, a na snahu prodloužit život za každou cenu. Poslední slovo má vždy nemocný.

Léčebná strategie by měla být výsledkem vyváženosti dlouhodobého přirozeného vývoje většiny nádorů s eventuální potřebou aktivní léčby a s jejím potenciálně negativním dopadem na kvalitu života. To vše s přihlédnutím k věku nemocného a jeho celkovému zdravotnímu stavu.

Zcela nová situace staví zainteresované odborníky i nemocné do pozice, v níž novým prvkem je i aktivní účast široce s CaP obeznámeného pacienta, který v konečné fázi sám rozhoduje o způsobu léčby (informovaný souhlas). 

Ze strany lékařů vyžaduje, aby opustili překonané a respektovali nové. To klade vysoké nároky na neustálé sebevzdělávání a nutí vzít na sebe přiměřené riziko.

Ke škodě nemocných je, že aplikace nové strategie v praxi probíhá velmi liknavě. Naráží na nedůvěru k novým poznatkům a neochotu opouštět zažité a jisté. Složitost problematiky, nejednoznačnost závěrů, náročnost podrobného zhodnocení situace u každého jednotlivého nemocného a i přetrvávající alibismus vedou k tomu, že je ještě mnoho nemocných léčeno způsobem, který neodpovídá úrovni současných poznatků.!

MUDr. Jan Dvořáček, DrSc. přednosta Urologické kliniky 1. LF UK a VFN, vedoucí Katedry urologie IPVZ, Praha


Poznámka:   Stamey: „…je to karcinom, kterým onemocní všichni muži, pokud budou žít dostatečně dlouho.“

#Lékaři, Muži, Nemoci lidské, Prostata, Rychlá péče, RZP, Základ poznání, Zdraví, Bolesti v zádech, Člověk a Nemoc, Etické principy, Jak na to, komentáře úvahy, Lékař, Lékař a bylinky, Negativní emoce, 

Jeden příspěvek z jarní korespondence. Docela přátelsky nenávistné rady lidí co svoji svobodu prodávají na Východ.

Jeep US Army - historie

Tak jsem se vzbudil, kouknul jsem se na mobil a čtu tuto zprávu, od pana Vladimíra Uhlíře:

"Takovýmu magorovi, jako seš TY doporučuji jediné. Až se tady ti američtí šmejdi a zmrdi zastaví, tak k nim přisedni a odjeď s nima do prdele!!! A už se nevracej, kokote havlovskej!" 


Odepsal jsem mu toto:
"Přečti si po sobě, Vladimíre, co jsi napsal a možná Ti dojde, jak je to hloupé. Nemusíš být ale do smrti nízký a vulgární buran. Můžeš se změnit. Určitě to zkus. Zajdi občas do kostela a zkus si občas přečíst nějakou knížku. Vladimire, i Ty máš šanci být dobrý člověk. Držím Ti palce, příteli."
Na světě je krásně. Hezký den!




Poznámka: Češi jsou nesvorná a zlá pakáž a chybí jim otroctví. Ne všichni. Uhlíři tu však docela smrdí.

Nu což. Vyvětráme s Amíky!


Zdroj a adresát: Pavel Šafr sociální sítě 

Španělský soudce rozhodl že pirátství ve skutečnosti pomáhá zvyšovat prodeje umělců

Statue of Liberty

Nestává se často, že předseda senátu na případ pirátství přizná pozitivní názor, ale to je přesně to, co se stalo v poslední době ve Španělsku.
"Fakt", že pirátství a porušování autorského práva způsobuje mnoho milionů dolarů ve ztrátách v zábavním průmyslu každý rok byl oblíbeným znějící bod proti pirátství typy let.Jak TorrentFreak poukazuje na to, že je i přes některé velmi důležité lidi v oboru není přesvědčen, že sdílení souborů bolí. Nový šéf EMI Douglas Merrill, například poněkud překvapivě uznal, že studie ukázaly, že sdílení souborů, ve skutečnosti pomáhá zvyšovat prodeje umělců.
To není překvapením pro MPAA.Jen letos v létě to bylo ukázal, že oni dělali jejich úroveň nejlépe zahrabat zprávy o tom, že piráti jsou vlastně někteří z jeho nejlepších zákazníků.
I když tento konkrétní případ ve Španělsku se mohly konat na poměrně malé scéně (okresní soud), je to stále významnější, když soudce rozhodne se vzít průmyslu úkol pro jeho tvrzení. Existují i jiné možnosti, než, řekněme, download až po stažení a ztráty z prodeje pro umělce. Pokud se rozhodne downloader album nebo film je velmi dobrý, může rozhodnout, na jaře na originální článek. Je to docela jednoduché uvažování, ale ne tu, kterou je často slyšet z úst soudce.Na konci dne, skutečnost, že hudební a filmový průmysl tvrzení o astronomických škod ze sdílení souborů jsou zpochybněny, je velmi dobrá věc. Kdo ví, s několika dalšími soudci vynesení rozhodnutí, jako je to v budoucnosti, MPAA se může rozhodnout, že je čas přestat vyhrožovat octogenarians tisíce dolarů za pokuty pro pořizování filmů přes BitTorrent - které prostě víte, babička je opravdu používá.
-
       Více na TechDirt a TorrentFreak.
-
Poznámka: Sdílení souborů NENÍ pirátství. Words mysli věci - "pirát" krade zboží, pak se "prodává", je pro osobní zisk. To je to, co se na trhu padělané, kradou rozumné kopii filmu, duplikovat to stovky, tisíce nebo miliony časů - a pak ho prodat. Lidé, kteří kupují padělky pravděpodobně nikdy koupit legitimní kopie této osoby movie.A, který si stáhne film spadá do 2 categories.
1. Osoba, která je zvědavý na film, a nemá v úmyslu platit vidět film v kině, nebo nákupem film na DVD. On by mohl "půjčit film na Redbox za $ 1.
2.Osoba, která je fanoušek si film a nechce čekat na vydání DVD. Bude mít co kvalita je nyní k dispozici, ale bude buď koupit, nebo pronajmout DVD, když je uvolněna. On také, téměř jako pravidlo - šel do divadla vidět původní verzi (odtud jeho touha po filmu).
Vybráno z debaty.

Zdroj: www.geek.com, k překladu použit translator Google!

To se nedělá ve vyspělé civilizované společnosti

Londýnské osvětlení památek

Londýn 2011 

Co je znakem vyspělé společnosti? 

 Troufnu si to definovat. Je to pozoruhodně jednoduché. (...) Je to uctívání (ne pouze dodržování) obecných etických principů.

 Jinak řečeno, je to systém nepsaných zákonů, které jsou v hlavách lidí dané společnosti zakořeněny a kterými se lidé spontánně bez jakékoliv direktivy řídí. Je to zajištěno vědomím lidských povinností, vypěstovaným tradicí (společenskou, rodinnou) a upevňovaným všudypřítomnými okolními vzory.

 Takto vyspělá společnost nemá hypertrofický a nepříliš funkční právní systém, který se zoufale snaží nařizovat lidem, že nemají korumpovat, podvádět a krást. Pokud se však něčeho takového dopustí, jsou souzeni, mírně řečeno, málo efektivně. Ale to je to nejmenší zlo. Mnohem větším zlem je nekonečná chtivost mít více a ještě více (zejména peněz, ale i moci) a udržet to, oboje za každou cenu.

Tady zákony nemohou platit. Pokud jde o tržní principy, jejich působení je velmi neefektivní a navíc omezené, jak ukázala a stále ukazuje hospodářská krize.

Ve vyspělé civilizované společnosti platí jeden vnitřní zákon –„to se nedělá“.

 Tento vnitřní zákon stále ještě někde ve světě přežívá. Vybavuje se mi snad jedině Velká Britanie, kde snad stále ještě existuje nepsaný „common sense“. Jeho zavádění se dělo procesem výchovy a vlivem vzorů. Byl to proces dlouhodobý, několikagenerační, jinak to nejde. Nedá se rychle zavést žádným nařízením, manažerským plánem, a to ani za přispění evropských fondů.

Je jeho uskutečnění utopií?

 Jestliže nebude jeho uskutečňování bráno vážně, co lze očekávat ve společnosti, prosté základních etických principů, zdivočelé formální demokracií a plné deklamací lidských práv na všechno? Jedině nadvládu mazaných a vychytralých a strašné celospolečenské ztráty (aktuální scénář je v denním tisku).

Proto považuji etické a humánní principy za hlavního garanta vyspělé společnosti.
Je to efektivní brzda všech pudově motivovaných excesů.
Její výkon je zdarma, ale do jejího vývoje se musí investovat, a to nejen finance.

Vyžaduje vysokou motivaci, vůli a vytrvalost.
Bude-li nastolen vnitřní zákon „to se nedělá“, bude na světě klid, budou ušetřeny biliony nejdražší měny.
Demokracie dostane pravý smysl, lidská práva správný obsah. ..."

Zdroj: blog.aktualne.centrum.cz/blogy/milan-elleder.php?itemid=11688

CREDO EXPERTO: Internetové diskuse jako Kodex

Přidat právo na blbost...trefa!

CREDO EXPERTO: Internetové diskuse jako Kodex: "KODEX INTERNETOVÉHO DISKUTÉRA
aneb 25 rad začínajícím
-------------------------------------------------------------
1. Pohleď na jméno autora, je-li „náš“ nebo „jejich“

2. Když je „náš“, vyraz ze sebe extatický výkřik o tom, jak autor trefil článkem do černého, respektive udeřil hřebíček na hlavičku. Jeho slova se přece mají tesat do kamene.

3. Patří-li k „těm druhým“, napiš, že tak slabomyslný blábol jsi dlouho nečetl.

4. Číst článek nemusíš, titulek stačí.

5. Přednes očišťovací mantru.
Ostatní vidí jen na pravé/levé oko, ty jsi ale objektivní, nezaslepený a nad věcí.

6. Poté sesmol své moudro.
Začni tím, že zhoubou lidstva jsou levouni/pravouni (to je základ)!!!!
Poté přejdi k sionisticko-kapitalisticko-imperialisticko –nábožensko- světovému spiknutí a hbitě- po oslím můstku

- přetanči k jiným tématům, abys v závěru vylezl na cimrmanovskou švestku."