Announcement by John F. Kennedy to go to the moon (1961)
Z archivu: John Fitzgerald Kennedy k národu
28.5.2001 | Zdroj: Výňatek ze zvláštního proslovu prezidenta Johna F. Kennedyho ke Kongresu USA z 25. května 1961. Volně přeložila Jana Rychlá. :: 687. vydání V pátek 25. května to bylo čtyřicet roků, co americký prezident John Fitzgerald Kennedy přednesl členům Kongresu USA a tak i celému lidstvu ambiciózní americké plány na výzkum vesmíru. Jak vlastně vypadaly?
Když už vítězíme v celosvětovém zápasu mezi svobodou a tyranií, měly by nám nedávné vzrušující úspěchy ve vesmíru usnadnit rozhodování o cestě našeho dalšího vývoje. Stejně jako to udělal nepřehlédnutelný Sputnik v roce 1957. Náš vesmírný program kriticky hodnotíme již od počátku mého volebního období. Spolu s viceprezidentem, který je předsedou National Space Council, jsme zvážili naše přednosti i slabosti, kde můžeme uspět a kde ne. Nyní nastal čas dalších kroků -- čas nové, skvělé americké podnikavosti -- čas tohoto národa převzít vedoucí roli při pronikání do vesmíru. Můžeme tak v mnoha směrech převzít klíč k naší budoucnosti na Zemi.
Jsem přesvědčen, že i když disponujeme nezbytnými zdroji a nadáním, ve skutečnosti jsme se jako národ k tomuto kroku nikdy neodhodlali a ani nikdy neshromáždili dostatek zdrojů nezbytných pro takovou úlohu. Nikdy jsme nekonkretizovali dlouhodobé cíle, ani náležitě nevyužili naše zdroje a čas.
V tváří tvář prvním startům silných raket, které Sovětům na několik měsíců zajistily vedoucí postavení, a v tváří tvář faktu, že budou tohle vedení i nadále rozšiřovat stále dokonalejšími a působivějšími úspěchy, musíme my sami vynaložit další úsilí. Nemůžeme samozřejmě slíbit, že budeme jednou první, ale vím jistě, že když se o to nepokusíme, budeme bezesporu poslední. Navíc tím riskujeme blamáž před celým světem.
Ale i naopak. Jak ukázal výkon astronauta Sheparda, úspěchy rapidně zvýší naše postavení. Ovšem nejde jen o závod. Otevírá se nám vesmír a naše nedočkavost sdílet ho, není řízena pouze úsilím ostatních. Ať už ve vesmíru převezme lidstvo cokoli, vždy se na tom musí podílet i svobodní lidé.
Tímto žádám Kongres, aby k předchozím výdajům na vesmírné aktivity poskytl další vyhrazené prostředky. Ty jsou nezbytné k dosažení následujících národních cílů:
Za prvé, věřím že tento národ může ještě před koncem následujícího desetiletí zajistit přistání člověka na Měsíci a jeho bezpečný návrat zpět na Zemi. Žádný jiný vesmírný projekt nebude v tomto období více působivý nebo více důležitý. Žádný nebude tak obtížný a nákladný. Navrhujeme urychlit vývoj vhodné měsíční sondy. Bylo by dobré připravit alternativní raketové motory na pevná a kapalná paliva. Mnohem větší, než jakými disponujeme dnes, do té doby, než budeme mít ty nejlepší. Nabízíme dodatečné finanční prostředky na vývoj dalších přístrojů pro automatický výzkum -- výzkum, který je zvlášť důležitý pro přežití člověka, který tento let na Měsíc absolvuje. Ve skutečnosti to však nebude pouze jeden let člověka na Měsíc -- pokud se shodneme, bude to celý národ. My všichni se musíme podílet na tom, abychom ho tam dostali.
Za druhé, dodatečných 23 milionů dolarů spolu s dalšími již uvolněnými 7 miliony dolary umožní rychlejší vývoj nukleární rakety Rover. Ta slibuje, že jednou bude objevování vesmíru více ambiciózní a vzrušující než nyní, dostaneme se dál než je Měsíc, možná k samotnému okraji sluneční soustavy.
Za třetí, dodatečných 50 milionů dolarů zlepší naše postavení tak, že využijeme kosmické satelity pro komunikaci na celém světě.
Za čtvrté, dodatečných 75 milionů dolarů, z čehož 53 milionů dolarů je určeno pro meteorologický úřad, nám pomohou, abychom v nejbližší možné době disponovali satelitním systémem ke sledování počasí na celém světě.
Je zřejmé, že -- a to je rozhodnutí, které musí nakonec učinit členové Kongresu -- žádám Kongres a tuto zemi, aby se neodvratně vydala novým směrem, jenž zabere mnoho roků a bude hodně nákladný: 531 milionů dolarů v rozpočtu roku 1962 a odhadovaných 7 až 9 miliard dolarů navíc během dalších pěti let. Pokud bychom se shodli pouze na polovině nebo zredukovali naše výhledy v tváří tvář obtížnosti, potom by podle mého bylo lepší se do ničeho nepouštět.
Jedná se o volbu, kterou musí provést naše země, a já jsem pevně přesvědčen, že pod vedením komise pro vesmír v Kongresu a pod dalšími vhodnými úřady budou všechny návrhy pečlivě zváženy.
Jedná se o nejdůležitější rozhodnutí, které jako národ provedeme. Vždyť každý z vás si během posledních čtyř roků všiml významu vesmíru a dobrodružství v něm zažívaných a nikdo nemůže s jistotou předvídat, co všechno kontrola nad ním přinese.
Věřím, že bychom měli letět na Měsíc. Ale myslím si, že každý občan této země, stejně jako členové Kongresu, musí nejdříve předložené návrhy pečlivě zvážit. Stejně jako jsme se i my rozhodovali řadu týdnů a měsíců. Je to těžké břímě, a proto nemá smysl toužit po tom, aby Spojené státy zaujaly vedoucí postavení ve vesmíru, dokud nejsme všichni odhodláni pracovat pro naplnění tohoto závazku. Pokud však nejsme připraveni, měli bychom se rozhodnout ještě dnes, tento rok.
Tento úkol vyžaduje značné vědecké a technické úsilí, materiál a prostory. Řadu z nich přitom musíme použít již z dnes dostupných zdrojů, které však investujeme do jiných činností. To ovšem znamená určitý stupeň nadšení, organizace a disciplíny, které našemu výzkumu a vývoji občas chyběly. Nemůžeme si dovolit nepřiměřené prodlevy v práci, nárůst nákladů na materiál a talenty, bezdůvodnou rivalitu mezi jednotlivými úřady nebo velkou fluktuaci zaměstnanců.
Nové plány a nové peníze nemohou tyto problémy vyřešit. Dokonce je mohou ještě více prohloubit -- dokud každý vědec, každý inženýr, každý opravář, každý technik, každý podnikatel, každý státní zaměstnanec nedá svoji osobní záruku, že se bude národ pohybovat kupředu, s plnou silou svobody, ke vzrušujícím vesmírným dobrodružstvím.
