 |
Hluboké jsou vrstvy omylu Snu-omylu omylu-snu A někdy zkamení |
Holé kopečky
holé horké kopečky
s divokým angreštem Vrchoviny
dvoje oči jediný lesk v tom kraji
živily ten horký a holý kraj Vrchoviny
rozlehlou zvědavostí
Zasvistl rorýs tak rychle že nám prolétl skrání jako kulka
a suchopýrová stébla típala a tikala
jako by nikdy nebylo času kdy netikala a netípala
kdesi daleko vzdychal dětský hlas
stor – éj stir – éj je – héja – má
kopce se hnuly
vesmíry minuly
a my jsme ještě spolu
Hluboké jsou vrstvy omylu
Snu-omylu omylu-snu
A někdy zkamení
