Zármutek je tedy čerstvá představa přítomného zla |
Cicero: Přítomné zlo na moudrého nijak nepůsobí, kdežto u hloupých vyvolává zármutek, ti jím jsou postiženi při zlu domnělém a jejich duše je sklíčená a stísněná, protože neposlouchají rozum.
Proto první definice zní: Zármutek je sklíčenost duše odporující rozumu.
Stoikové soudí, že všechna hnutí mysli vznikají na základě úsudku a představy. Zármutek je tedy čerstvá představa přítomného zla, kdy se zdá správné, aby se duše poddala sklíčenosti; radost je čerstvá představa přítomného dobra, kdy se zdá správné oddávat se nadšení; strach je představa hrozícího zla, které se zdá nesnesitelné; žádostivost je představa budoucího dobra, jehož přítomnost by byla užitečná.
Zdroj: Cicero Tuskulské Hovory IV